Na výřezu z veduty od Antona Johanna Venuta zachycující pohled na zámek a městečko Rokytnici v roce 1814 má rokytnický zámek jednoznačně dominantní charakter, byť při podrobnějším zkoumání je zřejmé, že se autor nedržel zcela předlohy a vyobrazení má tak spíše schematický, nežli dokumentační charakter.
Při celkovém pohledu na městečko Rokytnice se sice Venutovi z urbanistického a snad i krajinářského hlediska podařilo do určité míry zachytit rozsah městečka jako sídelního útvaru při zvýraznění některých dominant, jako je zámek, zámecký kostel Nejsvětější Trojice, farní kostel Všech Svatých a některé další z tehdejšího pohledu významné stavby. Bohužel však na rozdíl od jiných, ať starších či mladších vyobrazení není možné spolehlivě vyhodnocovat detaily Venutovy kresby ve vztahu k tehdejší skutečné podobě rokytnického zámku. Průčelí zámku obrácené do náměstí má na rozdíl od skutečnosti symetrickou podobu, portál vstupní brány je zjednodušen, bez zachycení aliančního erbu. Velmi diskutabilní jsou vikýře ve střeše, kde je snad reálně zvýrazněna kresbou vodorovných čar jen šindelová krytina zámku. Autor se nedržel skutečnosti například ani v otázce zachycení průběhu hřebene střech či komínů na zámecké budově. Přes nepřesnost vyobrazení ve vztahu k realitě je Venutova veduta dokladem tehdejšího významu městečka Rokytnice jako centra rokytnického dominia.
Anton Johann Venuto se narodil 24. května 1746 v Jevišovicích u Znojma. Po dokončení olomouckých studiích v letech 1763 až 1768 byl v Kroměříži vysvěcen na jáhna a o rok později byl vysvěcen na kněze. Po roce 1772 odešel do Hradce Králové, kde působil jako kanovník při chrámu sv. Ducha, nicméně v období 1780 až 1820 zřejmě rád často cestoval po královéhradecké diecézi. Z roku 1790 je datována jeho mapa královéhradecké diecéze (Mappa Dioeceseos Reginae hradecensis) a dále velké množství jeho vyobrazení ať už z harrachovského panství, trutnovska, královédvorska, nebo z panství Bubnů z Litic v podhůří Orlických hor, ale i jiných oblastí východních a severních Čech. Zemřel v roce 1833 a pochován byl v Chrasti u Chrudimi.
Z rozsáhé Venutovy grafické a kreslířské tvorby je vyobrazení zámku a městečka Rokytnice bohužel jedním z těch, kterým autor věnoval při zachycení jeho podoby nepochybně méně pozornosti. Nicméně pro nás má veduta signovaná Schloss und Stadtchen Rokitnitz Kggraetzer Kr. ausgenomen v. Florenz Warti nachgemahlt v. J. Venuto 1814. význam jednoho z nemnoha dosud známých či dochovaných vyobrazení rokytnického zámku v průběhu devatenáctého století. Veduta je součástí sbírky celkem 399 akvarelových vedut darovaných císaři Františku I. při jeho návštěvě města Hradce Králové v roce 1824.
Zdroj: Österreichische Nationalbibliothek Wien – Bildarchiv, FKB Vues Böhmen, Serie 2, Tafel 224, sign. E 27 593−C, A. J. Venuto, 1814, Zámek a městečko Rokytnice